11.08.2006

Ekonomický vývoj trojice pobaltských států Lotyšska, Litvy a Estonskanedává spát nejen českým politikům a ekonomům, ale i nejednomuzkušenějšímu investorovi. V době, kdy se veškerá pozornostinvestičních společností upírala do středoevropského regionu dosahovalindex baltického kapitálového trhu výkonnosti jen o pár desetinek procentnižší než index burzy pražské. A ne náhodou.

Pobaltský region, jako součást Sovětského svazu, patřil v bývalémkomunistickém bloku k těm nejzaostalejším a nejzanedbanějším. Dokonceještě v roce 1996 se pohyboval hrubý domácí produkt této trojice dokoncena úrovni 30% Evropské unie (EU15), čímž se zařadily po bok zemí jakoRumunsko, Bulharsko či Turecko.

Od stagnace k hospodářskému rozkvětu

Historicky zlomový okamžik pro oblast Pobaltí nastal 25. prosince 1991,kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu. Od tohoto okamžiku se začalaodvíjet nová etapa vývoje pobaltského regionu a tyto tři malé evropskéstáty se začaly pozvolna měnit z ekonomik založených na rybolovu adřevozpracujícím průmyslu ve vyspělá hospodářství západního typu. Popočátečních hospodářských turbulencích a vlně hyperinflace došlov letech 1994–1995 k očekávanému obratu k lepšímu. Daňová reforma,která spočívala v postupném zavedení rovné daně ve všech třechpobaltských státech, byla doplněna o další kroky, které vedly kezefektivnění hospodaření se státními prostředky a ke zkvalitněnípodnikatelského prostředí. Pozitivní vliv reforem se projevil nahospodářském růstu, který se od roku 1995 až dodnes pohybuje v rozmezíod 5 do 10 procent ročně a vysoce převyšuje průměr růstu HDPv Evropské unii.

Výčet hospodářských úspěchů pouze potvrzuje, že přirovnání k„pobaltskému tygru“ není ve spojení s tímto regionem použitonáhodou:

• jedno z nejnižších souhrnných zdanění firem a domácnostív Evropě (bude se dále snižovat) • veřejné rozpočty pod kontrolou •jednotná evropská měna bude přijata v letech 2007–2008 (prvníz postkomunis­tických zemí)

Podle nedávno publikovaného mezinárodního „indexu hospodářskésvobody“ je Estonsko považováno dokonce za čtvrtou nejsvobodnějšíekonomiku na světě, čímž se přiřadila k zemím jako Honk Kong, Singapur,či Lucembursko. Lotyšsko a Litva se pohybují ve druhé desítce. Jen prosrovnání, Česká republika se umístila na 33.místě, tedy daleko zapobaltskými zeměmi.

Příznivé podmínky pro akciový růst

Stabilizace ekonomického a politického prostředí a následná harmonizacelegislativy a dohledu nad trhem plně v souladu s EU se pozitivně projevilataké v přístupu investorů k tomuto regionu a měla zásadní vliv navývoj pobaltských kapitálových trhů. Příhodné daňové podmínky alevná pracovní síla byly tím správným lákadlem pro zahraničníinvestory, kteří doslova proudí do tohoto kdysi zapomenutého regionu. Ovšemzásadním momentem ve vývoji pobaltského akciového trhu, který odstartovaldoslova revoluci v této oblasti, bylo vytvoření burzovní aliance podnázvem NOREX. Jedná se o unikátní projekt, který prostřednictvímharmonizace obchodních podmínek propojuje kapitálové trhy v Dánsku,Islandu, Švédsku, Norsku, Finsku a samozřejmě Pobaltí. Vzniklá aliance semůže pochlubit tržní kapitalizací okolo 600 miliard EUR (konec roku 2004),což je pouze pro srovnání stejná velikost jako švýcarský, italský ašpanělský kapitálový trh dohromady. Členství v této alianci přinášíjednotlivým členům nespornou výhodu v podobě posílení likviditylokálních trhů, rozšíření produktové nabídky, ale také v podoběúspory nákladů spojených s technologickým vývojem. Dalším stupněmintegrace skandinávského a baltického trhu, na kterém se již pracuje, budevytvoření jednotného obchodního a clearingového systému, od kterého sičlenové slibují další posílení efektivity a likvidityakciového trhu.

Investiční příležitost

Skvělé makroekonomické výsledky a enormní růst baltického akciovéhotrhu, který si ničím nezadá s tím českým (viz graf č.1), láká dotéto oblasti stále více a více investorů, kteří chtějí profitovatz rostoucího pobaltského trhu. Českým investorům byla tato možnostbohužel až donedávna odepřena. Tuto situaci se rozhodla změnit společnostCornhill Management, která od 1. května uvede na český trh nový fond WIOF BalticOpportunities Fund, jehož portfolio bude zaměřeno právě na oblast Pobaltí(viz graf č.2). Investičním manažerem tohoto fondu bude specialista na slovovzatý, lotyšská společnost Parex Bank. Jedná se o největší bankovníústav nejen v Lotyšsku, ale i v celém Pobaltí, který jeněkolikanásobným držitelem titulu lotyšská banka roku a v oblasti správyaktiv je v rámci baltického regionu jedničkou.

Pavel Fohler Manažer rozvoje vztahů Cornhill Management, s.r.o.