14.11.2009

Mujib Moosa - MBA finance (Poona University, Indie), odstartoval svou kariéru v roce 1994 jako analytik v indických finančních novinách Economic Times, kde pokrýval řadu sektorů. V roce 1998 přešel do společnosti Fincorp v Ománu, kde působil tři roky opět jako analytik, tentokrát na straně prodeje. V lednu 2004 se stal součástí divize správy aktiv ve společnosti Markaz.

REGION STŘEDNÍHO VÝCHODU A KAPITÁLOVÉ TRHY

Oblasti Středovýchodu jsou považované za rozvojové trhy nebo dokonce za hraniční tzv. frontier trhy. Jak byste charakterizoval tento region hlavně z pohledu kapitálových trhů?

Státy Středního východu zahrnujeme v převážné míře do kategorie hraničních trhů, ačkoliv oblasti jako např. reformy kapitálového trhu, řízení společností a  regulační prostředí jsou v tomto regionu stále ještě ve fázi rozvoje. Výnosy z ropy jsou hlavní hnací silou místních ekonomik a dosahují 80 - 90 % celkových rozpočtových příjmů v tomto regionu. Ekonomické sektory, které nesouvisejí s ropou, dosahují přibližně 50 - 60 % hrubého HDP v oblasti a ve velké míře závisí na fiskálních výdajích vlád. Obchodní aktivity v daném regionu mají ve svých rukou převážně vlády a rodinné dynastie, ačkoliv je zde obrovský potenciál firemního sektoru, který bude dále expandovat díky privatizacím. Přestože trhy s cennými papíry existují v regionu už od začátku 90. let 20. století, akcelerace růstu nastala až v posledních 10 letech, kdy se začal rozšiřovat seznam společností kótovaných na burzách a zvýšila se obchodní aktivita. Akciové trhy v regionu Středního východu jsou charakteristické extrémní volatilitou a množstvím drobných investorů, kteří tvoří více než 60 - 70 % denní obchodní aktivity. V posledních letech se rychle zvyšuje i přítomnost institucionálních investorů se zahraniční účastí. Trh s dluhopisy v regionu taktéž oživuje rostoucí zájem ze strany institucionálních investorů o emisi vládních a korporátních dluhopisů. Potřebuje však podporu aktivního sekundárního trhu s dluhopisy, který je stále ve své počáteční fázi.

Jaká je přibližná tržní kapitalizace hlavních burz cenných papírů v zemích Středního východu?

Země MENA (najaktivnější)

Kapitalizace (mld. USD)

Saudská Arábie

329

Kuvajt

105

Abu Dhábí (SAE)

85

Dubaj

44

Katar

56

Egypt

53

Zaměřujete se při vytváření portfolia fondů v rámci arabských trhů s cennými papíry především na nejlikvidnější a nejziskovější společnosti tzv. blue chips nebo vyhledáváte  zatím neobjevené příležitosti na těchto trzích?

Při tvorbě portfolia se zaměřujeme hlavně na aktivně obchodované blue chips společnosti v daném regionu, zároveň však hledáme i jiné zajímavé investiční příležitosti v aktivním segmente střední kapitalizace.

Váš investiční přístup se nezaměřuje na překonání benchmarku, ale jeho cílem je dosažení absolutní definované návratnosti. To může přinášet určité klady i zápory v porovnaní s fondy, které se zaměřují na překonání benchmarku. Jak implementujete svoji strategii a jaká jsou Vaše základní kritéria, při vyhledávání zajímavých investic?

Z pohledu investičního cíle, který pro fond generuje výnosy s absolutní návratností, naše strategie hledá nejlepší investiční možnosti na všech aktivně obchodovaných trzích Středního východu a na arabských trzích, tj. v Saudské Arábii, Kuvajtu, Spojených Arabských Emirátech, Kataru a Egyptě. Makroekonomický odhad a obchody na bázi rizika a návratnosti pro příležitost investování do akcií se na všech těchto cílových trzích hodnotí tak, aby bylo možné přijmout rozhodnutí o správném výběru oblasti pro investice. Změny v investovaní do dané státu mohou podléhat krátkému investičnímu časovému horizontu v závislosti nad střídavých cyklech akciových trhů. Po přehodnocení tržní kapitalizace a přiměřené obchodní likvidity akcií je klíčovým kritériem pro výběr akcií udržitelnost obchodního modelu realizovat růstové příležitosti a relativní přitažlivost hodnotících indikátorů cenných papírů. Pro část aktiv fondu je charakteristická strategie zaměřená na krátkodobé obchody a aktivně opakované obchodování tzv. portfolio churning, která zdůrazňuje cíl realizovat zisk při extrémně volatilních cenách akcií, což je typickým rysem akciových trhů Středního východu. Protože na místních akciových trzích nejsou k dispozici ochranné nástroje jako hedging, naším jediným účinným prostředkem pro snižování rizika poklesu je aktivní řízení alokace prostřednictvím poměru akcií a hotovostních prostředků.

Nedávno jste  získal “A” rating od společnosti Standard & Poor´s, jedné ze světově uznávaných ratingových agentur, za jeden z Vašich investičních produktů, který se zaměřuje na region Středního východu. Jaká je Vaša profesionální zkušenost s trhy Středního východu?

Od roku 1994 do roku 1997 jsem pracoval v Indii. Potom jsem se v roku 1998 přestěhoval do regiónu zemí u Perského zálivu (GCC) a začal jsem pracovat pro finanční společnost v Ománu jako analytik prodeje až do prosince 2005. V lednu 2004 jsem přešel ke společnosti Markaz's Asset Management jako investiční analytik. V prosinci 2005 jsem získal pozici investičního manažéra, přičemž mojí hlavní zodpovědností se stalo řízení klientských portfolií investovaných na burzách cenných papírů v regióne GCC. Aktivně řídím investiční podílový fond Markaz Gulf Fund, který investuje na burzách cenných papírů v regionu GCC od svého založení v lednu 2006. Celková aktiva pod správou, které v současnosti spravuji na akciových trzích v regionu MENA (Střední východ a severní Afrika), jsou okolo 50 mil. USD.

STABILITA V REGIONU

Stabilita v regionu Středního východu je středobod zájmu západního světa, který je velmi závislý na arabské ropě. Země jako Irák, Irán nebo Izrael jsou možnými zdroji napětí v regionu. Jak vnímáte stabilitu v tomto regionu a jaký je její vliv na kapitálové trhy Středního východu?

Vážné obavy z politické stability v regionu Středního východu se dlouhé roky točily okolo Iráku, Iránu a jejich sousedů v GCC regionu a dlouhotrvajícího izraelsko-arabského konfliktu. Existují i problémy týkající se nástupnictví v monarchii, které také příležitostně zvyšují obavy v oblasti GCC, ale tyto problémy nedosahují takového rozměru, aby ohrozily politickou stabilitu. V GCC regionu a v širší oblasti Středního východu existuje politická stabilita v přiměřeném rozsahu. Věříme, že politická situace v Iráku se postupně stabilizuje. Irán je momentálně největším problémem pro tento región a světové vlády, ačkoliv názory na otázku neustálé snahy země vyvíjet kapacity na jadernou energii se stále různí. Strach z toho, že tyto snahy vyústí ve válku s Iránem, se v posledních letech vystupňoval. Obnovené diplomatické rozhovory s Iránem ze strany nového amerického kabinetu jsou vnímány jako dláždění cesty pro mírové řešení této intenzívně prodiskutovávané otázky. Politické konflikty mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy  nebylo možné po několik desetiletí vyřešit, na druhé straně politický dialog neustále probíhá. Přes tyto politické konflikty ekonomika regionu neustále rostla při narůstajících investicích vlády a soukromého sektoru do klíčových ekonomických sektorů jako např. ropa a zemní plyn, infrastruktura, nemovitosti, obchod a sektory orientované na služby. Vyhlídky na pokračující ekonomický růst a rostoucí hlad po přímých zahraničních investicích do regionu Středního východu se odráží ve snížených rizikových prémiích u akcií daného regiónu a trhy s dluhopisy tento rok. Trend posledních let a aktuální nálada mezi investory v regionu podporují náš názor, že výše zmíněné politické problémy nejsou hlavním odstrašujícím faktorem při hodnocení kapitálových trhů tohoto regionu. Perspektiva zisků z ropy, aktivní úloha vlády v politice fiskálních výdajů a takto stimulovaný ekonomický růst, politické a ekonomické reformy mají přednost před obavami z politické nestability.

Ve většině zemí Středního východu nevládne parlamentní demokracie, ale vláda je většinou vytvořená jako monarchie. Jaký vliv má vlastně tento fakt na obchodní záležitosti v tomto regionu?

Monarchie je neodmyslitelnou součástí kultury a tradic regionu, kde rodinné dynastie desetiletí ovládali vícero zemí v arabském světě. Stabilita těchto vládních režimů a hladký průběh nástupnictví v rámci systému monarchie pomohly v posledních desetiletích podnikatelskému prostředí při svém růstu. Ekonomickou politiku a legislativu tvoří Rada ministrů, které jmenuje vládce země. V platnosti je velké množství zákonů a nařízení, které řídí podnikatelské aktivity, ačkoliv nejdůležitější pravomoci mají především ministerstva obchodu, průmyslu a financí. Společnosti musí dodržovat uzákoněný rámec zákonů a nařízení. Získávají přiměřenou podporu od vlád, které pracují v rámci těchto monarchistických režimů. Většina monarchií v regionu vyzdvihuje postupný proces liberalizace a ekonomických reforem, aby podpořily více zahraničních investic směřujících do regionu.

KRIZE A MAKROEKONOMICKÉ OTÁZKY

Ekonomiky Středního východu, především země regionu GCC, mají vysoké přebytky v rámci svých fiskálních rozpočtů. To někteří odborníci považují za jeden ze základních faktorů, které vedou k nadměrné likviditě a cenové inflaci. Nemyslíte si, že by tyto země měly být striktnější při přijímaní strukturálních reforem, aby tak posilnily svoji makroekonomickou stabilitu?

Vlády v rámci zemí GCC se aktivně podílejí na diverzifikaci svých výnosů a uskutečňují strategické investice do ropného a plynárenského průmyslu a ekonomických sektorů, které nesouvisí s ropou. Vlády podpořily privatizaci některých státem vlastněných podniků a podporují soukromý sektor v investicích do ekonomických sektorů mimo ropný průmysl. Zároveň připravily reformy v ekonomických a finančních sektorech, ale očekává se, že se tento proces uskuteční pozvolným tempem, jelikož v souvislosti s implementací těchto reforem existuje vícero politických hledisek.

Určitě se shodneme na tom, že většina zemí Středního východu získává svoje příjmy z obrovských ropných zdrojů, které tvoří 60 % světových zásob. Vlády však pochopily, že závislost na ziscích z ropy může být riziková, protože zásoby ropy nejsou nekonečné. Pokud mluvíme o budoucnosti, zkuste nám objasnit, které oblasti ekonomiky vlády rozvíjejí?

Nižší náklady na produkci ropy poskytují výrobcům ropy v regionu GCC přirozenou nákladovou výhodu, aby mohli diverzifikovat těžební průmysl do odvětví, jakými jsou petrochemický průmysl, hnojiva a příbuzné průmyslové odvětví. Infrastruktura v rámci regionu potřebuje i nadále značné investice. Vlády pumpují peníze do nejdůležitějších sektorů, kterými jsou stavebnictví, silniční komunikace, přístavy a letiště, čím podporují obchod, který je v celém regionu Středního východu velmi důležitou ekonomickou aktivitou. Vytvoření finančních centrech v Dubaji, Kataru a Bahrainu zdůrazňuje vládní snahy přilákat do tohoto regionu zahraniční kapitál a zakládání nových míst nebo ekonomických zón v Saudské arábii je dalším způsobem, kterým se vlády snaží o diverzifikaci. .

Vlády na celém světě vkládají peníze do systému prostřednictvím stimulačních balíčků, aby tak podpořili výrobu, spotřebu nebo aby snížili nezaměstnanost, která se stává stále větším problémem. Jak reagovali tyto arabské vlády na finanční krizi ?

Některé vlády na Středním východě přijali v aktuální fiskálním roce expanzivní fiskální politiku prostřednictvím zvýšených rozpočtových výdajů. Tímto způsobem mohou nadále poskytovat stimuly pro pokračující ekonomické  aktivity a odvrátit tak úpadek ekonomických sektorů nesouvisejících s ropou do ještě hlubší recese. Konkrétními příklady jsou Saudská Arábie, Katar a Spojené Arabské Emiráty. Silný nárůst cen ropy v tomto roce podpořili zvýšené fiskální výdaje, které byly naplánované v rozpočtech krajin patřícím k největším producentům ropy v rámci regionu GCC. Poněvadž se jedná o měny, které jsou navázané na americký dolar, měnové politiky centrálních bank v tomto regionu následovali ostrý propad úrokových sazeb v USA a domácí úrokové sazby se v tomto období podstatně snížili. Ale zpomalení ekonomiky, následné rapidní snížení kvality úvěrů a zvýšení neschopnosti splácet úvěry ze strany firemních klientů  a drobných dlužníků vedlo centrální banky v regionu k tomu, aby zpřísnili pravidla pro půjčky. Slabé úvěrové prostředí bránilo růstu v některých klíčových ekonomických sektorech, jakými jsou obchod a finanční a stavební sektor. Uprostřed krize vložili na začátku tohoto roku vlády v Kataru a Spojených Arabských Emirátech kapitál do hlavních bank v krajině, čímž jim pomohli v napjaté situaci s likviditou, ztlumili jejich kapitálovou nedostatečnost a podpořili tak růst úvěrů. Přestože takováto opatření nepřijali pro své banky vlády  v Saudské Arábii a Kuvajtu, kuvajtská vláda navrhla ekonomický stimulační balíček  v počátečním cyklu ekonomické krize.  Tento návrh nebyl úspěšný, protože neprošel parlamentem. Dubaj, který se dostal do vážných problémů, byl po dobu této krize nejenom nejvíc zasaženou krajinou v celém regionu MENA, ale stal se také nejvíc dlužnou oblastí v porovnání s ostatními oblastmi GCC. Jeho vláda však dosáhla určitý úspěch v tom, že se rozhodla přistoupit k opakovaným finančním opatřením a emisi dluhopisů, abys tak splatila část zbývajícího dluhu.

Někteří odborníci se domnívají, že krize ovlivnila v regionu Středního východu zejména oblasti  dolarových deviz, bankovní operace, rozvoj nemovitostí, cestovní ruch, těžbu ropy a veřejné a soukromé příjmy. Které oblasti byly podle Vás krizí nejvíce zasažené a jaké by mohly mít další důsledky?

Myslíme si, že během krize byl nejvíce postižen sektor nemovitostí jako důsledek prudkého poklesu jejich cen a poptávky, společně s napjatým úvěrovým prostředím, což způsobilo značné snížení objemu stavebních aktivit. Obchodní aktivity v celém regionu byly také velmi silně ovlivněny. Nárůst platební neschopnosti firemních i drobných dlužníků oslabil kvalitu úvěrů a negativně ovlivnil ziskovost bank v regionu. Slabé úvěrové prostředí vedlo banky k tomu, aby nadále udržovaly zpřísněná úvěrová pravidla, což dále prohloubilo poškození některých neropných sektorů v ekonomice. Pokles příjmů a zisků z ropy v tomto roce ovlivnil i ropný a plynárenský sektor. Značný nárůst cen ropy, které se v tomto roce odrazily ode dna, a pokračující investice do rozvoje zařízení na její těžbu, částečně ztlumily dopady na nejdůležitější sektor tohoto regionu.

Kolísavost amerického dolaru měla negativní vliv na ekonomickou strukturu zemí GCC, hlavně na směnný kurz a zvyšování inflace. Myslíte si, že s postupně slábnoucí recesí, můžeme očekávat pozitivní vývoj v tomto regionu?

Měny v regionu GCC jsou navázány na americký dolar. Z tohoto důvodu cyklus oslabování amerického dolaru v tomto roce společně se značným posílením světových cen základních komodit a kovů zvyšuje obavy z  inflačních tlaků, které se mohou přenést zpět do zemí GCC. Dokud se ekonomická aktivita v regionu snaží růst v prostředí, které je  charakteristické oslabenou poptávkou, potlačení inflačních tlaků nemusí být bezprostředním cílem pro centrální banky regionu GCC. Očekáváme, že ekonomická aktivita v roku 2010 bude narůstat,  a pokud se uvolní úvěrový cyklus, inflační tlaky se mohou prohloubit. Potom mohou centrální banky a vlády reagovat snížením přístupu k likviditě prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb s cílem kontroly inflačních tlaků bez toho, aby byl ekonomický růst vážně ztlumený.

ZVLÁŠTNOSTI TRHŮ STŘEDNÍHO VÝCHODU

Objevily se snahy vytvořit v rámci regionu GCC jednotnou měnu anebo přijmout euro jako oceňující měnu především z důvodu znehodnocení amerického dolaru. Myslíte si, že tyto plány mají spíše politický nebo ekonomický rozměr?

Ekonomické základy nejdůležitějších zemí GCC mají mnoho podobností. Ropa je nejdůležitějším činitelem prosperity vlád a ropný sektor tvoří největší část HDP ve většině zemí GCC. Co se týká oblasti rozpočtových politik, přebytku/deficitu platební bilance, má fiskální financování všech  vlád GCC také podobnou strukturu.  
Ostatní aspekty, jako jsou politický režim, demografie a podnikatelské klíma, mají také velmi společného. Saudská Arábie má největší podíl na HDP regionu, následují Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt, Katar a Omán. Jsou velmi důležitou oblastí v produkci ropy a očekáváme, že země  GCC budou potřebovat posílit obchodní závazky s klíčovými obchodními partnery v Asii, USA a v Evropě. Bude zapotřebí zkoordinovat a uspořádat společné obchodní zájmy při přijímání jednotné měny. Jedním z cílů jednotné regionální měny může být i postupné vzdalování se od dlouhodobé závislosti na dolaru a poskytnutí prostoru pro centrální banky v regionu k realizaci nezávislé a efektivnější měnové politiky. Omán a Spojené Arabské Emiráty ale vyjádřili nesouhlas s ostatními členskými zeměmi GCC, a proto o osudu navrhované měnové unie, která by měla být založená v roku 2010, ještě stále není  rozhodnuto.

Střední východ se stává stále důležitějším finančním centrem. Jak je vidět, tento sektor má velký podíl v portfoliu fondu. Jak důležitý je finanční sektor v regione Středního východu?

Bankovní systém v oblasti GCC existuje už několik desetiletí. Když na počátku ekonomické prosperity chyběl regionu kapitálový trh, sehrávali banky klíčovou roli při zprostředkování kapitálu, který byl potřebný pro obchodování v regionu. Banky, které byly mezi prvními  společnostmi kótované na akciových trzích v oblasti, jsou nejvíce zastoupeným sektorem na akciových trzích v GCC se stabilní růstovou historií a výnosem. Bankovní sektor představuje více než 30 % tržní kapitalizace v indexu MSCI Arabian Index. Dokud bude v regionu GCC chybět stabilní sekundární trh s dluhopisy, zůstanou banky i nadále největšími finančními zprostředkovateli. Ostatní činnosti finančního sektoru, jako jsou pojišťovnictví, leasing, financování hypoték, investiční bankovnictví a přidružené finanční služby nejsou v současnosti na lokálních trzích s cennými papíry příliš viditelné. Oblast GCC se dlouhodobě těšila z vysoké domácí likvidity v období rostoucích zisků z ropy, které vytvořili z tohoto regionu čistého exportéra kapitálu. Aktivní úloha, kterou sehrály státní investiční fondy (Sovereign Wealth Funds - SWFs) regionu při investování do některých světových společností v období nedostatku likvidity a světové ekonomické krizi přitáhli ještě více pozornosti k oblasti Středního východu. Kapitálové trhy GCC jsou ještě stále v počátečním stádiu rozvoje v porovnání s některými rozvíjejícími se ekonomikami. Mají ovšem velmi vysoký potenciál růstu prostřednictvím vyšších výnosů akciových a dluhopisových trhů společně s  rostoucí domácí likviditou v regionu. Nové finanční centra v Dubaji, Kataru a Bahrajnu se vyvíjejí v souladu s růstovým potenciálem, protože region se postupně přizpůsobuje ekonomickým reformám a otvírá svůj finanční sektor pro zahraniční investice.

V posledních letech ceny ropy velmi kolísaly: klesly na úroveň sotva 40 - 50 USD za barel, poté, co v červenci 2008 vystoupaly až na hodnotu 148 USD. Pokud si uvědomíme, že region Středního východu ovlivňuje především ropa, jak vidíte cenu černého zlata v roce 2010?

Oživující komoditní trh v tomto roce a silný nárůst cen ropy překonaly očekávání mnohých institucí, které se zabývají průzkumem trhu. Průměrná cena ropy za poslední rok se pohybuje okolo 65 - 70 USD za barel, nicméně ceny ropy spadly na začátku tohoto roku na svá minima 35 - 40 USD. Předpovědi analytiků a poradců v oblasti komodit naznačují, že by se ceny ropy mohly udržet nad úrovní současných cen. I přesto, že je současná fáze světové ekonomické obnovy ještě stále vnímána jako křehká a míra, v rámci které se světová ekonomika vrátí zpět do svých kolejí, bude kritickým faktorem pro ceny ropy, jsou ve hře také určité faktory ze strany dodavatelů a OPEC, který má centrální koordinační úlohu a který tento rok dosáhl velkého úspěchu při oživení cen. Věříme, že region Středního východu bude v roce 2010 opět růst a očekáváme, že ceny ropy zůstanou stabilní s potenciálem vyšších průměrných cen na úrovni 90 - 110 USD v budoucím roce.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Tento dokument je určen pouze pro profesionální poradce. Tato zpráva má pouze informativní charakter a nepředstavuje žádnou nabídku na nákup nebo úpis akcií. Vývoj dosažený v minulosti není předpokladem pro vývoj budoucí. Hodnota investice a výnos z ní může stoupat ale i klesat. Není zaručeno, že investor získá zpět investovanou částku. Změny směnných kurzů mohou způsobit pokles nebo vzrůst hodnoty investice. Zmínka o žádné konkrétní akcii není míněna jako doporučení pro obchod. Provize distributorů i koncové provize, poplatky za správu a další výdaje jsou odvozeny od investic do společných fondů („mutual funds“). Výnos není zaručen a může kolísat. Informace jsou získávány z důvěryhodných zdrojů, nicméně WIOF nenese zodpovědnost za jejich přesnost, věrohodnost a úplnost ani za ztráty, které vznikly přímo nebo nepřímo v důsledku využití těchto informací. WIOF a Cornhill Management International S.A. nepřebírají žádnou odpovědnost za správnost či přesnost uvedených informací a ty se mohou měnit kdykoli, bez předchozího upozornění. Dosažená výkonnost nezahrnuje poplatky ani náklady spojené s úpisem nebo odkupem akcií. Předpokládá se, že veškeré dividendy budou reinvestovány. Než se investor rozhodne investovat do jakýchkoliv dílčích fondů WIOF, měl by kontaktovat svého finančního poradce a vyžádat si všechny příslušné dokumenty o tomto fondu jako např. poslední výroční a pololetní zprávu a/nebo prospekt a zjednodušený prospekt, které specifikují rizika spojená s tímto fondem stejně tak se všemi uplatňovanými omezeními a s podstatou obchodování.